Výlet - Česká Amerika

      Chtěl bych se s vámi všemi podělit o výlet, který jsme minulý týden podnikli. Jedná se o zatopené lomy nedaleko Berouna tzv. Česká Amerika.  
       Rozhodli jsme se pro cestu autem a aby jsme to měli jednodušší použili jsme v autě navigaci. Po cestě s navigací, ze které mě pořád peskoval nějaký chlapík s rádoby slováckým nářečím, nás úspěšně navedla do vesnice poblíž lomů, zvané Mořina, kde jsme zaparkovali na zdejším parkovišti. Tohle bych určitě nikomu nedoporučoval :d , jelikož se pak potáhnete ještě pěkný kus cesty k samotným lomům a později jsme zjistili, že je celkem slušné parkoviště přímo u největšího lomu Velká Amerika. Cestou jsme se zastavili v místní sámošce  kdesi v bývalém JZD :D , kde jsme si nakoupili nějaké občerstvení na cestu. Místní prodavačka byla velice milá paní a po velice zdlouhavém čekání (zřejmě jediný obchod na vesnici), nám s úsměvem prodala vše co jsme si přáli. Poté jsme vyrazili směrem k lomům..

     Ihned po příchodu k lomu Velká Amerika jsme si všimli velkých důrazných cedulí upozorňujících na přísný zákaz vstupu pod pokutou 10 000 Kč, kterou doplňovala nalepená poutavá reklama na zdejší stripbar. Tuto výstrahu je samozřejmě nutno respektovat :-) , tak jsme vyrazili podél lomu po turistické vyhrazené cestě. Ovšem zanedlouho jsme neodolali a proskočili přes hrazení, kde byla již vyšlapána cestička (zřejmě od zvířat, jelikož lidé mají vstup zakázán). Došli jsme ke kraji srázu a až se nám z toho pohledu najednou zamotala hlava.. Před námi se otevřel lom ve své plné parádě. Dolů by to byl zřejmě velice dlouhý let, proto jsme se při focení té krásy raději jistili navzájem (pokud držení za batoh se dá nazvat jištěním..).
     Podél srázu jsme pěšinou došli až k místu, které jsme s očekáváním hledali.. přístup dolů do lomu Velká Amerika. Při prvním pohledu na strmý sráz dolů a prádelní šňůru připevněnou k ocelovému hřebu nevalné kvality, která měla pomoci při slézání dolů, jsem si uvědomil, že tohle asi není to pravé ořechové, jak se zdravý dostat dolů. Naštěstí jsme objevili ještě druhé místo, kde by se dalo slézt (vyznačil jsem ho červeně na jedné fotce). Nějaký kluk s holkou, co tam šli před námi, naštěstí připevnili kratší lano, kterým se mohl člověk jistit při lezení ze srázu dolů. Takže doporučuji mít s sebou alespoň 5 metrové pevné lano. Ale i tak to nebyla zrovna procházka růžovým sadem. Nejvíce jsem obdivoval jejich malého psíka pitbulla, který několikrát celý sráz seběhl dolů  a zase zpět a vůbec ho nevzrušovalo, že pod ním je sráz nejméně 50 metrů hluboký.. zřejmě od přírody chladnokrevný horolezec :). Po úspěšném slanění jsme se dostali již na úboční stezku, po které se dalo již pohodlně sejít až dolů k vodě.

     Jelikož jsme se chtěli dostat na osluněnou stranu, aby jsme opálili sluníčkem naše mužná těla, museli jsme přebrodit vodu, protože jiná cesta bohužel na druhý břeh nevedla. Předem upozorňuji, že přesto, že hloubka byla maximálně kolem 1,2 metru, tak  kameny na dně dost kloužou, což poznal i můj batoh, který jsem pak musel celou dobu sušit.
     Po obdivuhodném výkonu jsme se konečně ocitli v cíli naší cesty. Ihned nás překvapila slečna, která si chladila ve vodě u břehu lahev s pivem a zřejmě si usmyslela, že zde je nudistická pláž, protože se za své tělo očividně nestyděla. Zřejmě se snažila svádět naše pohledy, což se jí očividně nejednou povedlo. Pak jsme šli hned do vody. Musím uznat, že tak čistou vodu, jsem v přírodě snad ještě nikde neviděl. Nebál bych se jí ani napít (později jsme zjistili, že je snad dokonce i pitná), prostě křišťálová modř....

No a to by pro dnešek stačilo. Příště doplním další část našeho výletu.. Jenom musím doplnit, že do lomu je PŘÍSNÝ ZÁKAZ VSTUPU :) , takže celý tento příběh je samozřejmě SMYŠLENÝ A NEPRAVDIVÝ.
A nikomu ani příliš nedoporučuji do lomu slézt, je-li mu život milý.