Konference Stavby z přírodních materiálů - Praha Impact HUB

           Ve dnech 28.2. – 2.3. 2014 se v Praze v centru Impact HUB uskutečnila konference pod názvem Stavby z přírodních materiálů, kterou organizovalo občanské sdružení Baobaby o.s.. Zúčastnil jsem se bohužel pouze sobotního a nedělního programu, takže se předem omlouvám za neúplnost obsahu celé konference. Pokusím se na několik pokračování, jelikož náplň konference byla opravdu široká, stručně odkrýt některá probíraná témata, která mi přišla nejvíce zajímavá.

            Toto setkání lidí napříč spektrem různých oborů mělo za úkol ukázat nové trendy a směry budoucího vývoje alternativního přístupu ke stavění, ale také životnímu stylu, případně umění a souvisejícím tématům ať už architektům, projektantům nebo i neodborné veřejnosti. Důraz byl kladen zejména na udržitelný rozvoj a využití materiálů s velmi nízkou uhlíkovou stopou, zejména přírodních. Tento směr dříve mohl být nějakou alternativní cestou pro zapálené nadšence, ale dnes jistě všichni pociťujeme potřeby změn, ke kterým nás mimo našeho vlastního svědomí o nakládání s naší planetou zajisté povedou i neustále se zvyšující ceny energií.

            Velice zajímavé bylo vystoupení Ing. Daniela Grmely, který se zabývá navrhováním slaměných domů. Mnoho zkušenosti získal z workshopů pod vedením např. Ing. Jakuba Wihana, Barbary Jones, Toma Rijvena, kteří pracují s tímto materiálem již léta. 

            U slámy je dnes zřejmě pro širší uplatnění překážkou psychologický faktor. Pokud se někdo rozhodne postavit dům, tak zajisté si představuje něco velice trvalého, pevného a stabilního a tato představa spojená s materiálem jako je sláma, nemusí jít pro laickou veřejnost příliš dohromady. Je to pochopitelné, ovšem je tomu tak i ve skutečnosti?

            Dnešní slaměné domy již nejsou nějaké „pionýrské“ stavby, ale propracované a vyzkoušené stavební systémy. Mnoho staveb stojí po celém světě a i v dnešní době i u nás v ČR. Zejména na území Velké Británie, Švýcarska, Německa a dalších západních zemích došlo k mnoha úspěšným realizacím, které získaly také mnoho architektonických cen. Na realizovaných stavbách dochází k pozorování a výzkumnému měření jejich vlastností a k potěšení jejich autorů vykazují velice dobré parametry.

            Poznatků o stavění za použití slámy je již mnoho. Existuje celá řada odborných publikací v anglickém, německém, ale zajisté i v českém jazyce a na internetu je možné vyhledat také velké množství informací. Pro více informací doporučuji navštívit stránky http://www.slamak.info/.

          

            Na téma slaměného domu vystoupil také Jakub Wihan, který sbíral cenné zkušenosti ve Velké Británii. Pracuje ve společnosti Straw-works. Více informací na http://strawworks.co.uk/ případně na http://www.jakubwihan.com/ , kde naleznete množství zajímavých realizací.

            Vedle slaměného stavitelství bylo možné zaslechnout o dalších přírodních materiálech. Výrobky z technického konopí si hledají ve stavitelství také své místo. Konopné pazdeří je možné používat jako plnivo do betonových směsí a konopné izolace jsou dnes již vcelku hojně používány.

            Zmínka byla také o dnes často opomíjeném vápně. Tento tradiční materiál má své nezastupitelné výhody. Jeho použití je nezastupitelné zejména při renovacích historických staveb. Dalibor Halátek, odborník zabývající se tímto materiálem, hovořil zejména o tradiční technologii výroby vápna.

            Dalším velkým tématem byla otázka soběstačnosti a správného hospodaření s energiemi a vodou.

            Stanislav Miler, člen akademie soběstačnosti (http://www.akademiesobestacnosti.cz), přednesl zejména problém energie z fosilních paliv. Během svého života procestoval se svým autem na rostlinný olej celý svět. Byl v Egyptě, na Balkáně, projel celou s ním Evropu a dojel až do Indie a minulý rok strávil šest měsíců v Mexiku. Ze svého dřívějšího okouzlení biopalivy již dnes upustil, po tom co se ukazuje, že tato alternativa nahrazení fosilních paliv palivy získanými z pěstovaných rostlin, není příliš ekologická, spíše naopak. Zajímavé bylo zejména přirovnání energie z fosilních paliv na energii lidské síly. Pro zachování průměrného komfortu běžného občana ČR by každý z nás údajně potřeboval přibližně 70 osobních svalnatých otroků, kteří by pracovali 24 hodin denně bez nároku na stravu. Myslím, že jenom toto přirovnání ukazuje to ohromné množství energie, které je ve fosilních palivech uloženo. Více informací o jeho expedicích naleznete na http://www.ekocesty.info.

            

              

            Stavbou soběstačných domů, takzvaných zemělodí (angl. earthships), se zabývá Michaela Pospíšilová. Zkušenosti s těmito stavbami byla sbírat přímo u jejich zakladatele architekta Michaela Raynoldse v USA. V Novém Mexiku ve městě Taos již desítky let experimentuje tento architekt se soběstačnými budovami. Při jejich stavění využívá zejména odpadní materiál, jako jsou pneumatiky, plechovky, skleněné lahve apod. Koncept jeho domů je založen zejména na energetické soběstačnosti. Tyto domy nemusí být napojeny na veřejné energetické ani vodovodní a odpadní sítě. Podle jeho konceptu vzniklo již velké množství realizací ve všech možných klimatických oblastech. Do světového povědomí se M. Raynolds dostal zejména díky dokumentárnímu filmu Architekt odpadu (orig. Garbage Warrior), který doporučuji shlédnout. Více na http://www.csfd.cz/film/241226-architekt-odpadu/. 

            Nyní se M. Pospíšilová snaží uplatnit své nabyté zkušenosti při stavbě Zeměloďky Anděl, která vyrůstá ve svažitém terénu v centru Prahy nedaleko zastávky metra Anděl. Tato stavba má sloužit zejména jako experimentální centrum, kde bude možné otestovat technologie v klimatických podmínkách ČR. Za pozornost zejména stojí experimentální použití aquaponie – systém pěstování rostlin a chovu ryb v jednom a také měření na konstrukcích tvořených použitými pneumatikami, které má ukázat, zda je jejich použití zdravotně nezávadné. Na zeměloďce jsou možné individuální prohlídky pro veřejnost, více info na http://zemelodka.cz.